Dnes po obědě, v osmatřiceti stupních, jsem usedl k Youtubu s tím, že mi nestačí kusé informace a těch několik málo analýz na ČT24, a tedy chci vidět průběh amerických primárek na vlastní oči. Dovolte mi nejdříve říct, že nejsem politolog, mediální analytik, behaviorální specialista nebo full-time žurnalista, nicméně si jsem jist, že i jako ve věci se orientující laik mohu připojit pár poznámek.
Přestože tíhnu spíše k Demokratům (ti budou mít první debatu 13. října), snažil jsem se na všechny kandidáty pohlížet neutrálně a dychtivě čekat, co mi budou chtít sdělit. Pokud bych čekal nějakou hlubokou myšlenku, bývaly by mi zůstaly oči pro pláč. Věděl jsem ale, že debatu organizuje Fox News (výsostní republikánská bašta), takže jsem ani nečekal, že se někdo pokusí o racionální, nepopulistický proslov. Na druhou stranu - a k mé velké radosti - byla práce moderátorů Fox News výborná a nikoho z kandidátů příliš nešetřili, především pak Donalda Trumpa.
U něj bych také začal. Donald Trump je bussinesman, podle Forbesu 133. nejbohatší osoba USA a populista. Uřvaný populista, jak jej nějaký komentátor nazval. V průběhu kampaně už se nechal slyšet, že všichni Mexičané jsou vrazi a násilníci, on tomu však učiní přítrž postavením velké zdi a také přirovnával tlusté ženy k různým nelichotivým věcem. K tomu také mířily otázky moderátorů, takže se Trump musel víc obhajovat než nabízet systémová řešení v oblastech zahraničí nebo bezpečnosti. Navíc odpovídal celkem prchlivě, často se uchyloval ke řvaní a mávání pravé ruky v gestech síly (pěst, vztyčený ukazováček) a nepřenesl se přes myšlenku, že všichni jsou špatní a američní politici - i republikáni - jsou hloupí, zatímco on by "made America great again".
K Trumpovi připojil zajímavý komentář The Economist (http://econ.st/1ghuvO9 - za přečtení stojí celý článek), který jej po debatě nazval "nevolitelným narcistou". Mimochodem, možná jste na ČT24 zaznamenali, jako já, zprávu, že (necituji) "Trump zvažuje nezávislou kandidátku". To je zavádějící. Trump sice opravdu zvedl ruku, když padla otázka, kdo se nezaváže, že se do boje o Oválnou pracovnu bez nominace nepustí, nicméně z dalšího vyjádření bylo patrné, že to tak horké nebude. Zatím "pouze" nesložil přísahu, že to neudělá.
Dost o Trumpovi. ČT24 zmiňovala, že vítězi byli floridský exguvernér Jeb Bush a tamější senátor Marco Rubio. Economist naopak Bushe zařadil mezi spíše poražené. Pravda je taková, že Bush rozhodně nezářil zápalem a nadšením Trumpa nebo šarmem Rubia, rozhodně však neprohrál. Druhé nejvyšší preference (a protože Trump je pro americký mainstream nevolitelný, lze tak Bushe brát jako favorita) má především díky známému jménu a tak může svá procenta velmi jednoduše ztratit. Výborně však dokázal vykrýt útok, že se v USA zavádí klanové uspořádání a navíc se proti bratrově politice párkrát vymezil. Co se mě týče, rozhodně vzezřením nejvolitelnější z Bushů, přesto Bush. Nutno dodat, že v rámci desítky republikánů s nejvyššími preferencemi působil dokonce spolu s Kasichem nejliberálněji.
Opravdovým vítězem byl pro mě druhý jmenovaný ČT24, tedy Marco Rubio. Byl nad věcí a pohotový, ze své slabiny (nezkušenosti) udělal skvěle svoji přednost, a protože si to zaslouží citaci, cituji: "Kdybychom na prezidenta USA vybírali člověka s nejdelším seznamem zkušeností, vyhrála by bezpochyby Hillary." Rubio dodal, že je kandidátem pro budoucnost a to rozhodně je. Jen nevím, zdali už tyto volby. Jeho potenciál co se hispánského voličstva týče i jeho dojemný příběh o splněném americkém snu (který umí bravurně podat) z něj ale činí pro mě jednoho z favoritů této volby.
Scottu Walkerovi (v pořadí dle preferencí třetímu) a Miku Huckebeemu (čtvrtému) věnuji jeden odstavec, protože pro mě de facto ztělesnili stejné věci. Huckebeeho jsem tipoval na vítěze primárek už asi před rokem, teď už si nejsem tak jist. Oba se představili jako výrazně konzervativní kandidáti, ale bez jakékoliv myšlenky, která by mě donutila si je pamatovat. Vím ale, že, především u Walkera, by mě představa, že sedí v Bílem domě, mrazila. Walker je mimochodem wisconsinský guvernér (Wisconsin je považován obecně za "blue state", tedy za spíše demokratický stát) známý svým lítým a úspěšným bojem proti odborům (přečkal i stotisícovou demonstraci), Huckabee je exguvernér Arkansasu a miláček bigotních evangelíků.
Ben Carson je jediný člověk, který se neproslavil jako bussinesman (Trump, Fiorini) nebo jako politik (zbytek). Je to světově uznávaný neurochirurg. Na něj mám, jak z debaty, tak z celé kampaně, smíšené názory a přijde mi, že on si ty svoje dělá občas na koleni a jediné, co u něj působí konzistentně, je negativní postoj k Obamacare. Byť měl občas dobré pointy, nikdy se nedostal z defenzivy a tak se také celkem ztratil. V hlavě mi ale utkvěl jeho výborný úhybný manévr, kdy prohlásil, v reakci na to, že ani kdysi nevěděl, že pobaltské státy jsou členy NATO, že nezáleží na surových znalostech, ale na schopnosti ty znalosti ve správný čas nabýt.
Pak je asi třeba zmínit Teda Cruze, pro mě nejpodivnějšího republikána na tomto maratonu. Nejvýrazněji se vymezoval v otázkách bezpečnosti a zahraničních věcí, kdy prosazoval nasazení amerických vojáků v co největším měřítku. Hodně brojil i proti imigrantům, byť sám 100% americký původ rozhodně nemá. Neberte to prosím nijak zle, ale velmi mi tím připomněl Tomia Okamuru. Působil ale možná po Trumpovi nejhůře. Opět se nevymanil z jedné myšlenky a to z toho, že americký lid si zaslouží pravdu (Cruz se vymezoval proti republikánským špičkám, šéfa Republikánů v senátu nazval lhářem) a spolehlivé, silné vedení v nelehkých časech...
Dál se debaty účastnil Rand Paul, jiný typ republikána, libertarián, který prosazuje maximální svobodu jednotlivce, tedy i za cenu menšího nasazení tajných služeb, čímž jde proti stranickému mainstreamu. Četl jsem o Paulovi názor, že "každá volba potřebuje svého šaška", ale v debatě zase tak školácky nepůsobil a naopak měl světlé momenty, byť ale nijak nezapůsobil. Přesto nemá v konzervativní straně se svými extrémními názory žádnou šanci.
Poslední dva účastníci večerní debaty byli Kasich a Christie, oba guvernéři celkem liberálních států. Kasich dle některých byl vítězem debaty, pro mě však o dvě třídy níž než Rubio (ale o desítky výš než Trump a Cruz). Hodně mu pomohlo, řekl bych, pomohlo domácí prostředí, takže jeho příklady, jak vedl Ohio, měly v sále celkem ohlas. Ohio ho má obecně rádo, ve většině voleb, ať už guvernérských nebo kongresových, získal kolem dvou třetin hlasů. Mě osobně si získal tím, že se sice prezentuje konzervativně, ale "kdyby jeho dcera byla lesba, miloval by jí stejně, protože lidé jsou stvoření k lásce." Nemůžu si pomoct, ale pro mě silný moment, který jsem v konzervativní debatě na Fox News nečekal. Za zmínku stojí, že Kasich má z otcovy strany české předky a svůj český původ nikdy nezapíral.
Christieho nejlépe charakterizoval časopis The New Republic, který napsal, že primárky svého uřvaného účastníka už našly v Trumpovi a není důvod mít dalšího. To je sice silné, protože Christie je rozhodně méně podivný než Trump, ale jediné, co si z debaty u něj pamatuji, bylo zpocené čelo a zvýšený hlas.
Přestože padly zajímavé názory, tak, jestli si vzpomínáte, jsem na začátku psal, že nikdy nebyla hlubší myšlenka. To jsem trochu přehnal, myšlenky tam byly, ale přesto se vše nakonec stočilo k známému republikánskému (ale i demokratickému, abych byl upřímný) populismu, ve kterém se pro jásající davy stačí odkázat na americký sen, Boha a skvělou zemi USA. Největší jásot nikdy nezíská ten, kdo přijde s reformou pro světový mír, ale ten, kdo strčí ony tři populistické věci do jedné věty. Toho se ale asi nezbavíme.